Firmy Inzerce Google
Znojemskyseznam.cz » Znojmo » Památky na Znojemsku

Památky a zajímavosti na Znojemsku

 

Staré město s křivolakými uličkami, založené na pozdně románském půdorysu na počátku 13. století, oddělené od nového města z velké části zachovanými městskými hradbami je chráněno jako městská památková rezervace.
Radniční věž, postavená v letech 1445–1448 Mikulášem ze Sedlešovic, je symbolem města a patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Česku. Věž je 79,5 m vysoká a její vyhlídkový ochoz je celoročně přístupný.
Znojemské podzemí z 13.–17. století vzniklo propojením několikapatrových bývalých sklepů měšťanských domů.Podzemí je zpřístupněno a je svojí délkou 30 km nejdelší v ČR.
V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renezančních i barokních měšťanských domů.

Znojemský hrad

Původní sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat založil v 1. pol. 11. století kníže Břetislav. Na základech středověkého zeměpanského hradu byl na počátku 18. stol. vybudován barokní zámek. Nyní je zde instalována stálá expozice "Z dějin Znojemska", která prezentuje vývoj pravěkého osídlení regionu, památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky slohového nábytku, starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských a loveckých zbraní, ostrostřeleckých terčů. Součástí je i lapidárium a hradní podzemí.

Rotunda sv. Kateřiny, národní kulturní památka

Rotunda je veřejnosti otevřena ve zkušebním návštěvnickém režimu v závislosti na aktuálním stavu mikroklimatu v interiéru. Maximálně 10 osob v průběhu 1 hodiny. Unikátní památka přemyslovského knížecího hradu, jeden ze symbolů české státnosti. Počátkem 12. století byla vyzdobena nástěnnými malbami, které kromě tradičních biblických námětů představují galerii přemyslovských panovníků s ústředním motivem povolání Přemysla Oráče na knížecí trůn. Národní kulturní památka. Veřejnosti přístupná podle aktuálních klimatických podmínek.

Premonstrátský klášter v Louce

Monumentální torzo barokního klášterního komplexu vystavěného v létech 1748 - 1784 podle plánů vídeňského architekta Franze Antona Pilgrama s trojlodní bazilikou P. Marie a sv. Václava, unikátní románskou kryptou a torzem raně gotického ambitu zdoby těsně po založení kláštera v roce 1190. Výstava o historii kláštera, galerie výtvarného umění, románská krypta, štukové sály, klášterní sklepy a ochutnávky vín.

Minoritský klášter

V původně gotickém klášteře z pol. 13. století, v němž byl v letech 1279 - 1297 pohřben český král Přemysl Otakar II., jsou nainstalovány expozice Jihomoravského muzea ve Znojmě. V současné době jsou v klášteře uloženy přírodovědné, archeologické a historické sbírky muzea. Chloubou botanické sbírky je Obornyho herbář z let 1862 - 1915. Kolekce moravských tektilů, tercierní fosilie a zkameněliny druhohorních ryb jsou významnou součástí geologických sbírek. V zoologickém oddělení jsou shromážděny vzácné doklady o výskytu různých druhů fauny regionu. Archeologické pracoviště uchovává bohatý pramenný materiál ke všem pravěkým i historickým obdobím. Vyniká v něm soubor keramiky mladoneolitické kultury s moravskou malovanou keramikou. V historických sbírkách je uložena i cenná tzv. Květoňova numismatická sbírka českých mincí a unikátní kolekce orientálních zbraní.

Dům umění

Jeden z nejkrásnějších renesančních paláců města z let 1549 - 50, sál se sklípkovou klenbou. Ve stálé expozici gotického a barokního umění ze sbírek muzea vyniká evropský unikát tzv. Madona znojemská ze 30. let 14. stol. a soubor barokních plastik významných podunajských tvůrců. Expozice znojemského medailéra J.T.Fischera, výstavy soudobého výtvarného umění.

Radniční věž

Stará znojemská radnice, postavená již roku 1260, při velkém požáru r. 1444 vyhořela a spadla i věž, postavená na budově radnice. Proto byla při přestavbě radnice řešena radniční věž již jako samostatný objekt. Byla postavena v letech 1445 - 1448 mistrem Mikulášem ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Dva latinské nápisy, vytesané v kameni ve zdivu věže uvádějí dobu jejího vzniku. První nápis v českém překladu uvádí : Léta Páně 1445 v pondělí po Markétě (t.j. 19 července) počalo se toto dílo mistrem Mikulášem, kameníkem ze Sedlešovic. Druhý nápis, podobného znění, uvádí, že stavba byla dokončena v roce 1448. Výška věže i s kopulí je 79,88 m, výška zdiva 68,60 m. Stavba je zbudována na skále a její základy jsou až 3 m hluboké. Radniční věž má velmi zajímavou věžičkovou střechu, která byla původně kryta břidlicí. Většina nosných trámů pod střechou věže je dosud původních - starých přes 500 let.

Znojemské podzemí

Město Znojmo vzniklo na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1046. Tehdy to ještě nebylo město v dnešním slova smyslu. Bylo budováno podle dlouhodobého plánu jako vojenská pevnost se třemi hlavními branami, s opevněním, hlavním náměstím a komunikacemi. Teprve, když bylo roku 1226 listinou krále Přemysla Otakara I. povýšeno na královské město, došlo ke sloučení čtyř tržních osad a tak byl dán základ k úspěšnému rozvoji nejvýznamnějšího města při jižní hranici Moravy.
Spletitá soustava podzemních chodeb budovaná od 13. do konce 17. století má délku téměř 25 km. Původně sloužila k uskladňování zeměělských produktů, vína a piva ale i jako úkryt v neklidných dobách. Přístupný je necelý 1 km. Pokud Vás zajímá,jak alespoň zčásti vypadají zbylé kilometry chodeb, podívejte se na internetové stránky badatelské společnosti Agartha, kde naleznete řadu fotografií.

Památník Prokopa Diviše ve Znojmě-Příměticích

Památník je symbolickým připomenutím života a díla řádového bratra premonstrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše.
Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) se narodil 26.března 1698 v Helvíkovicích u Ramberka. V létech 1716 - 1719 studoval na jezuitské latinské škole ve Znojmě, zaopatřen proslulým premonstrátským klášterem v Louce u Znojma, kde složil řeholní slib a přijal řádové jméno Prokop. Jako premostrát studoval v klášterní škole filozofii a teologii, v roce 1726 zde dosáhl kněžského svěcení a v létech 1729 - 1735 na téže škole vyučoval filozofickým předmětům. Na základě úspěšné obhajoby doktorské dizertace vyhlásila roku 1733 univerzita v Salcburku Diviše doktorem teologie. V témže roce se stal podpřevorem louckého kláštera a od roku 1736 poprve převzal správu farnosti v Příměticích u Znojma. Setrval zde do roku 1741, kdy jej dne 7. dubna loucký opat Antonín Nolbek jmenoval převorem kláštera. V době obsazení Znojma pruskými vojsky v jarních měsících roku 1742 vyplatil Prusům za internovaného opata vysoké výpalné a upadl za to u něj v nemilost. Patrně proto byl v červenci téhož roku opět poslán na faru v Příměticích. Zde působil do konce svého života (zemřel 21. prosince 1765) a zde také začalo období jeho badatelské práce.

Zámek Vranov nad Dyjí

Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu asi 110 km od Vídně patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století – podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu – nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora. Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. S nimi spříznění hrabata Stadničtí ho drželi až do počátku druhé světové války. Dnes je jako národní kulturní památka situovaná v západní části Národního parku Podyjí v péči českého státu.

Hrad Bítov

Prastará kulturní krajina kolem soutoku řek Dyje a Želetavky byla obývaná již od neolitu. Podle místních nálezů existovalo již v 8. - 9.století v blízkosti hradu Velkomoravské hradisko. Hrad byl důležitým opěrným bodem Přemyslovců. Vystavěn byl na úzkém skalnatém ostrohu asi 70m nad hladinou říčky Želetavky, která ostroh obtéká. Pod hradem vzniklo městečko Bítovec, významná zastávka kupců a poutníků. Správu přemyslovských hradů svěřil panovník knížeti Konrádu Otovi (1185). Později za Přemysla Otakara I. (1222) se Bítov stává centrem jednoho z moravských krajů – župy Bítovské (provincie Bethowiensis). Hrad spravuje Slavonicko, Dačicko, Jemnicko, Moravskobudějovicko a Telčsko. Z této slavné doby Bítova pochází nejstarší dochovaná kamenná stavba hradu (v základech románská) obranná břitová věž.

Zřícenina Nový Hrádek u Lukova

Vystavěn v pol. 14. stol. na vysokém ostrohu nad kaňonem meandrující řeky Dyje, která zde tvoří státní hranici s Rakouskem. Překrásná přírodní scenérie v srdci Národního parku Podyjí.

Zřícenina hradu Cornštejn

Hrad postaven v I. pol. 14. stol. na jižní hranici českého státu pány z Lichtenburka, v roce 1464 dobyt vojskem Jiřího z Poděbrad. Nově opevňován Krajíři z Krajku, na poč. 16. stol. bylo opevnění rozšířeno o bašty proti dosahu soudobého dělostřelectva a naposled posíleno v r. 1542 v souvislosti s tureckým nebezpečím. Od konce 16. stol. pustý.

Muzeum motocyklů a veterán salon v Lesné u Znojma

Prodejní výstava cca 100 ks historických motocyklů, sidecarů a automobilů, příjemné posezení v restauraci mezi vystavenými exponáty.

Návštěvnické a informační centrum Národního parku Podyjí v Čížově

Umístěno v budově bývalých kasáren finanční stráže z let 1937 - 38 na hraničním přechodu do Rakouska. Stálá výstava o přírodě Národního parku Podyjí, občerstvení, informace, v blízkosti pozůstatek tzv. "železné opony".

Malovaný sklep v Šatově

Raritou vinného sklepa vyhloubeného v pískovci je výzdoba, kterou provedl v průběhu 30 let insitními malbami jednoruký lidový umělec.